Objednané počasí na Bartošce dávalo záruku pěkné volejbalové taškařice, vlastně jako každý rok předešlý. Přehozený termín se nakonec ukázal nejlepším možným a v sobotu se zúčastnilo 40 lidiček, počítaje rodinné přísušníky, ovšem bez hafíků, kterých bylo také požehnaně. Sportovní tabulka tentokráte zůstala nevyplněna, přestože se hrálo až do večera. Přednost dostal libovolný výběr a chuť nějaký ten set odehrát. Tatíci se svými dětmi na kurtu, kteří při založení akce ještě nebyli na světě, je myslím docela dobrý počin, který by bylo škoda přerušit. Bylo to pekelně náročný víkend, který jako vždy začíná pátečním bajkerským výjezdem. Zpět morálku na kolo našel opet Zajda s Kubinou, jenom nevím, zda ty zastávky cestou nebyly tak trochu navíc :-D. Hudbu jsem si tentokráte zajišťovali sami, ale příští ročník jsem se s kamarádem Petrem Štajnerem (Sandro), domluvil, že pokud se toho dožijeme ve zdraví, bude příští Bartoška 2020 jako „Kimův“ memoriál. 
Letos to byla síla,.. na fotce chybí Barču, Šáchyč a pár ztracených dětí,…