Už když jsme se rozjížděli z Hradce slíbil jsem, že přičiním pár řádků, abych nabídl dychtivému čtenáři podrobnosti a ne jen strohá fakta, která Zajda uveřejnil stažením oficiální zprávy z webu ČVS, sice to týden trvalo, ale zde jsou.
Na kurty Malšovického Sokola jsme dorazili v devíti hráčích i když nás mělo být deset, ale na poslední chvíli se musel omluvit Láďa z vážných rodinných důvodů. Sestavička: Titi Smolič, prágr, Míša, Petr, Tomáš, Kuzma, Kiďák, Jindra a liberátor Beny měla ve skupině nevyzpytatelný (pražský) Pozdní Sběr, skoro v plné sestavě a tak bylo jasné, kdo vyhraje tenhle duel, jde do finále, další tým do hry Buštěhrad neměl být vážnou překážkou. Měli jsme výhodu, že jsme hráli až druhé utkání a tak mohli omrknout, jak to u obou soupeřů vypadá s herním projevem. Vzhledem k tomu, že v letošním ročníku Sběr porážíme, nechtěli jsme připustit žádné komplikace a první set začali slušnou obranou a dohráváním čapnutých balonů po nedůrazném útoku soupeře, za stavu 9: 7 přišel na servis Kiďák a polozávodním trempským(ale zatraceně těžkým) doservíroval na stav 16 : 7, o setu bylo rozhodnuto v klidu jsme ho dojeli a získali pohodu do další hry. Druhá sada byla daleko vyrovnanější, sice jsme stále vedli, ale maximálně o dva body, to platilo až do koncovky, kdy jsme zase zaúřadovali blokem a Titi s Kiďákem s přehledem skládali. Pochvalu zaslouží i oba středy Tomáš s Petrem a Míša na diagonále, kde si všichni odvedli svoje. Do utkání s Buštěhradem jsme udělali změnu na účko šel Kuzma, ale po pravdě řečeno moc se mu v prvním setu nedařilo a tak náš bohorovný, trochu bezkrevný výkon hraničící s vírou, že se nic nemůže stát, borci od Křivoklátu po zásluze potrestali svým vítězstvím, myslím letos s námi poprvé. V dalším dějství jsme proto malinko přitopili pod kotlem a začali rychleji šoupat nohama a z toho rezultovaly dva vítězné sety a jasný postup do finále, kam se dle papírových předpokladů dostalo Brno a také Slavia Hradec. Oni také finálovou část zahájili a už to vypadalo, že domácí po jasně vyhraném prvním setu budou slavit lehké vítězství, ale výpadky v příjmu ve druhém setu Sešlost nemilosrdně trestala a jak dáš Brňákům šanci na zvrat už ji většinou nepustí. Dokázali vývoj utkání otočit a brali výhru 2 : 1. Naše účinkování ve finále začalo s Brnem, opět s jednou změnou, kdy se na účko vrátil ráno skoro neomylný Míša, kterého z hlediště podporovala jeho dcera s vnučkou. S Brnem to letos v bilancích nemáme zrovna moc dobré i když jsme s nimi dokázali hrát hodně vyrovnaně – naposledy v Bezděkově, ale v paměti taky máme nářez ze druhého setu finále, který jsme utržili v Brušperku. Začali jsme hodně dobře, fungovalo všecko a tak houstička se 13 body soupeře byla odměnou. Ale jak už jsem řekl, jak dáš Brnu čuchnout je zle. Na začátku druhého setu se nám zrovna nedařil příjem, Sešlost odskočila na pěti bodový rozdíl a i když jsme pak zlepšili všechny činnosti na zisk setu to nestačilo. Tak se šlo do zkráceného rozhodujícího setu. Od začátku to byla taktická bitva, kdy se ani jednomu ze soupeřů nepodařilo vytvořit rozhodující náskok. Oldies, ale měli stále malinko navrch, Kiďák ke svému špičkovému výkonu na síti přidával i neskutečné obranné zákroky v poli, spoluhráči žasli, diváci nevěřícně kroutili hlavami a z lavičky komentoval Jindra. Pro Lesana silně deprimující, když mu Péťa sbíral smeče prstama, pro Jindru popud k oslavné triádě. Skvěle dohrával balony Smolič, brněnská obrana na něho v průběhu tří setů nenašla recept. Po tvrdé koncovce, kterou jsme dokázali odblokovat jsme brali cenné vítězství 20 : 18, radost veliká a o to cennější, že Brno bylo kromě Meta komplet, jen František Placatka se nějak necítil a tak do hry s námi nezasáhl. Hradečáci po prohraném utkání s Brnem proti nám změnili malinko sestavu,(hlavně na nahrávce) ale ani tento tah jim nepřinesl úspěch. Bylo těžké zastavovat rozjetou lokomotivu a válec drtič Bižu Oldies. V posledním utkání šel na plac zase místo Míši Zděnda alias Kuzma a skvěle doplnil hru týmu bezchybným výkonem. Jediným, kdo se tentokrát nedostal moc do hry byl Jindra i když Petr ho chtěl do utkání se Slávií pustit na hřiště s tím, že spěchá domů(má to z nás vždy nejdál), Úředník ho se slovy : „ ty nikam nepojedeš!!“ zahnal zpět mezi bílé lajny. A tak jsme si v pohodě dokráčeli pro další skalp tentokrát 2 : 0 a vítězství v turnaji bylo konečně naše, vítězný taneček a uznání přítomných diváků bylo milou odměnou.
Ukazálo se, jak moc znamená přítomnost Smoliče, Titi byl tím rozdílovým hráčem, který nám dosud chyběl. Chválit ho za bezchybnou přihrávku a dohrávání těžkých balonů by bylo nošením dříví do lesa. S jeho výkonem povyrostl celý mančaft a bylo to hodně znát ve všech činnostech. Direktoriát turnaje pak Pepu po zásluze vyhodnotil nejužitečnějším hráčem, Kiďák pak také po zásluze oceněn nejlepším smečařem. Prostě tento turnaj nám krásně sedl a tak se můžeme těšit na finále. Zatím jsme stále třetí v průběžném pořadí,(45 bodů) zvýšili jsme náskok na + 8 bodů před čtvrtým Pozdním sběrem, na Hradec, který vede o jeden bod před Brnem ztrácíme 8, respektive 7 bodů. Finále je však bodově za dvojnásobek a hraje každý s každým a tam je možné vše…….
Be the first to comment