Důchodci v torzní sestavě povstali z popela,..

Muži TJ Bižuterie 2017

TJ Bižuterie  –  TJ Turnov „B“  1:3 a 3:2

Na poslední dvě kola, náš tým dohnaly všechny možné katastrofy, které si jenom člověk dovede představit 🙂  Samozřejmě, že většina z nich má původ v našich občankách a plus nějaká ta zranění. Výjimkou budiž Oldan, který hledá po návratu z mexické mise novou cestu v životě a na volejbal letos už nemá ani pomyšlení. Předchozí dvoukolo jsme nuceně odstáli na hřišti s chřipkou, ale tuto sobotu proti Turnovu chtělo naše torzo dát alespoň jedno utkání. Stařecká sestava v osmi lidech, z toho Pižla s výronem (který si přivodil asi někde v kanceláři,..), z toho tři nahrávači a jedno libreto, nedávala proti lehce zdivočilé, kompletní a mladé sestavě Turnova příliš šancí, a tak jsme to také relativně s pokorou a poklidem brali – tedy jenom dopoledne 😀 . Ráno nás musí ale děsně mrzet ztracený první set, který jsme vedli ještě 21:17, abychom ho jako naprosté trubky projeli 25:17.  Druhý set nás vrátil do hry, ale postupně jsme s výkonem na rozdíl od sokolů z Turnova šli dolů, když ve druhém setu musel Pižla ze hřiště, protože to opravdu již s kotníkem nešlo.

U Jardy proběhla nějaká ta desítka a zelená na Kuleho narozky, ale nutno říci, že to v počátku příliš nepomáhalo, což se nám běžně nestává. Utkání jsme museli odehrát na jedničce kvůli posunu holek, ale to asi také nebyl ten důvod. Zkrátka Turnov vedl poměrně suše 2:0 a nějakých 8:2 ve třetím setu a my se pomalu připravovali na odchod do šatny. Některé, možná i vtipné poznámky fanoušků (většinou rodiče turnovských plejerů, my už žádné funs nemáme,..) i hráčů samotných, o tlustých vzteklých dinosaurech, jsme ovšem překousnout nemohli, to dá rozum. Neuvěřitelně jsme se zakousli a mladí a neklidní, začali lapat po dechu. Tie break 15:11. Zkrácených her jsme letos hráli 5 a všechny úspěšně.  Hrálo se odpoledne přes 2 a půl hodiny. Dopoledne 2. 

V neděli čekala část týmu kvalifikace MČR 40+ v Rakovníku. Podotýkám, že vítězná !

Marně jsme v jarním sluncem, lehce přisvícené putyce vzpomínali, kdy nám naposledy soupeř nepodal po zápase ruku (našli se tři výjimky, včetně trenéra hostí) 😀 .  A došli jsme k závěru, že je to asi poprvé za celou kariéru. Na podzim jsme Václavovy „fakáče“ přešli s úsměvem, ale tohle nám udělalo všem vyloženě radost 😀 . Máme pro to pochopení, neboť atmosféra byla „lehce“ vypjatá a sakra vyhecovaná,  jakoby šlo o život. Samozřejmě, že nešlo 😀 .

Jirka Ludvíček toho dne pískal již čtvrtý zápas a upřímně toho měl plné kecky, jako my všichni. 

Takže děkujeme korektnímu, bojovnému soupeři i jejich fandům, že z toho nebyla šedivá a nudná sobota 😀 . Dnes je to ovšem spíše na LDNku 😀 .

Related Images:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*