První podzimní utkání sezóny 2010/2011 jsme se potkali v derby s Lokádou, která se malinko přeměnila v Duklu „B“, čemuž odpovídala i sestava soupeře. Proti nám stáli mladí, naskočení a staří zkušení (Džef – alias Jeff a Šošo). Naše sestava byla dopoledne „oslabena“ o pracujícího Kubinu, Barčuse a Rukyho, který utrpěl pozvánku na mnichovský „october fest“, což je omluva naprosto dostačující.
Dopolední utkání zahájila sestava Burák, Čert, Tomáš, Šáchič, Pižla, Havlis a Páťa na liberu. Od počátku jsme věděli, že soupeř v této sestavě (mix zkušenosti a fyzické nadupanosti) nebude jednoduchý. Přesto jsme začali velmi zkušeně a hlavně bez chyb, což se nedá říci o soupeři, který první balóny vyházel do autu. Náš tým velmi dobře bránil a troufnu si říci, že nebýt dopoledne excelentně přihrávajícího Džefa a téměř bez chyby útočícího Šošona, soupeř by nevěděl, co hrát. Bojovali jsme jako lvi o každý balón a byli jsme téměř vždy o kousek před soupeřem. Ve třetím setu v koncovce, soupeř našel do té doby naprosto excelentního „debutéra“ Toma na přihrávce a set v koncovce uhrál. Ve čtvrtém setu jsme šli opět za vítězstvím, důrazně a tvrdě. Chtění vyhrát bylo na naší straně silnější. Všichni zahráli výborně a především bojovně. Pochválím Šáchiče, který si blokem na „mladé a naskočené“ nasbíral body na 5 zápasů dopředu a Tomáše, jehož premiéra vyšla na jedničku. Pochvalu za koncentrovaný volejbal, ale zaslouží všichni, včetně bojovné lavice.
Druhý zápas, jsme po „obědě v Plzeňce“ změnili sestavu až příliš odvážně. Museli jsme se po prohraném prvním setu (chybky na uhrávce) – postupně vrátit k základní sestavě z prvního utkání a postupně opět velikou bojovností, uhrávali těžké balóny – soupeř bojoval a nedal nám nic zadarmo. Náš tým i odpoledne odehrál velmi koncentrované utkání a dokázal, že volejbal hrát umí. Obě utkání byly podle velmi důstojnou prezentací volejbalu – to platí zejména o dopoledním utkání.
Pískali Goro + „Sorry, neznám jméno“ – Goro pískal na hlavním dopoledne bez chyb,.. Odpolední „písk“ , byl pekelný. Gestikulace nula a max. pokrčení ramen a čekání, kdo se zaraduje první, je v této soutěži špatné.
Jenom blb se spálí 2x na stejném místě. Pokud se to povede po třetí, lze hovořit o určitém stupni idiocie. Takto bych přirovnal moje nasměrování naší vítězné oslavy, kterou jsme chtěli trochu zvýraznit naše vítězství a spojit ji s „pokoukáním“ na volejbal s Kamerunem. Stanley a „Kopec“ opět nezklamali,…. Dál to rozebírat nemá cenu,… Jenom velmi stručně – NEVER MORE !!!
Přesunuli jsme se do Uniku, kde jsme to dotáhli až do konce, v téměř kompletní sestavě, posíleni o smutného Dana a optimistu Edieho a krátce přišedšího Káču. Dnešní krátký fejeton dokončuji za spolupůsobení „Burák family“,…. přátelé – takhle oslavovat každé vítězství, opravdu nejde (pokud by to bylo jako vloni tak jo :-)). Díky všem fandům a plejerům – bylo to příjemné. myslím, že vložená koláž z let minulých, není špatně 🙂 a Járin ji přijme opět s nadhledem,… ještě jsem chtěl tu mašinku trochu nechat zrezivět, ale „power out“.
[ratings] [print_link]
http://jablonecky.denik.cz/ostatni_region/volejbaliste-bizuterie-dvakrat-porazili-lokomotivu.html
Tak pánové,
na začátek veliká krása => jen tak dááál – rozhodně po dohodě se někdy s Karlem stavíme !!!
My „Brod“ – zatím žádná sláva, ale mladý se otrkávaj – je to na vzestupu, akorát nás brzdí neúčast několika sokolíků a rozšiřující se marodka :(((
Uvidíme na jaře !!!
Zdarec – volejbalec – Jarin&Beton Paldin
ať se daří ! přijeď te na pivo na Rakas .-)