Vláďa Zajíček se pokusil stručně popsat kouzlo nedělního výjezdu do Šternberka. Nic moc. Minulý týden přinesl pro mne cestovní depku a znervózněl jsem při pročítání článku o třech basketbalových borcích v superbu. Naštěstí počasí v neděli ráno jarní a viditelnost bez problémů, provoz malý a na pumpě Lukoil před HK si dáváme pauzu a časujeme další odjezd tak, abychom do Šternberka dorazili okolo 10. 30. Ale za cca 10 minut je vše jinak. Někde mezi HK a obcí Býšť dupu na brzdu a po nárazu do lesní zvěře a poté opatrně se 4 hráčkami v autě doklouzávám do Býště. Děvčata se dokonale probudila a žhaví na můj příkaz telefony do aut Vládi a Ivana. Operativní rozhodnutí. Už jsem ho jednou v Rakousku při výjezdu s Vídně do Salzburgu také prováděl, to pro změnu se kolega v druhém mikrobusu podíval do kufru auta, které prudce brzdilo… 8 vyvolených a 2 auta pokračují, já začínám obvolávat nejdříve Honzu D z Allianzu a na jeho pokyny poté Policie České republiky, ozve se mi na 158 Policie Holice. Čekáme spolu s Kristýnou a Kájou. Policie doráží za cca 20 minut. První dotaz, proč jste nezastavil a srnce nedopátral? Odpovídám otázkou, víte, že včera jedna paní zastavila a … Nejsem blázen, abych na této komunikaci zastavil a stal se lovcem a ohrozil všechny projíždějící řidiče včetně 4 hráček v autě. Dotaz, zda jsem nesrazil srnce ještě v HK kraji? To si neuvědomuji. Že by policejní „Slavnosti sněženek“. Odjezd policie a její pátrání po zvířeti. Čekáme dál. Policie je zpět, auto ofoceno ze všech stran, srnčí srst ještě na autě. Zvěř nedohledána. Policistavytahuje trubičku a přístroj, který je údajně nový a ještě ho jaksi nepoužili. Po drobných komplikacích foukám o život a objevuje se na displeji 0, 000000. Podepisuji protokol o střetu s lesní zvěří, bohužel na něm chybí číslo jednací a na moji prosbu, aby mi zaslali kopii odpověď, to my běžně neděláme. Policie odjíždí a probíhá druhé a třetí kolo s pojišťovnou, poděkování Honzovi D a panu Ulmanovi z Auto koutek Vratislavice za tip na na odtahovku pana Říhy, která může dovézt poničený Megane přímo na dvůr autoservisu. Děvčatům Kristýně a Káje za trpělivost. Odpoledne po 15. 00 do Liberce, mezitím sms zprávy od Ivana a rozhovory s Vláďou, že ponechá sestavu z minulého týdne, která hrála proti Přerovu. Uvědomuji si relativitu sportovního úspěchu a neúspěchu. Měli jsme obrovské štěstí ve smůle, která může potkat každého, aspoň tak jak mne na pumpě v Býšti upozornil myslivec, který měl ranní program zřejmě po místním mysliveckém plese, že jsem nenarazil do divočáka… Vše dokresluje mé úsilí minulý týden dočíst knihu Albrechta Wackera “ Na mušce lovce“ o elitním odstřelovači wehrmachtu Josefu „Seppovi“ Allerbergerovi. Názvy kapitol … Konec lidské nevinnosti, Zkus své štěstí jako odstřelovač, Nepochopitelné a nezbytné štěstí, Zvláštní dar sebeovládání…brutální, pravdivé a varující, Rusko se nedá porazit a až budete na stránce 19 zvracet spolu s hlavním borcem „Seppem“ , naštěstí nebudete u sebe mít sapík MP 40 …
Be the first to comment