Vítězství se nerodilo lehce a pokud říkal Rinus Michels po vítězství Holanďanů na Euru 1988 „úspech a neúspech leži tesne vedľa seba“ (to mám z chytrejch fotbalovejch ročenek vo slovenčině, vy tupci – nečtete a nevíte!), tak to přesně sedí i zmíněný zápas. Do prvního dějství se nominovali Páťa na libero, Ruky, Havlis, Káča, Kuba, Kubina a z práce dorazivší Brachor a začali podobně jako ráno – vyrovnaný průběh až do koncovky, kde jsme od stavu 18:18 soupeři sérií lehkých chyb nabídli set na stříbrným podnose, čímž Chomutováci samozřejmě nepohrdli. Druhou sadu přišli oživit Šmajchl a Petr a hlavně v prvním případě šlo o mimořádně šťastnou volbu. Šáchyč jako by si zapomněl spočítat všechny křížky, co má na hrbu a svojí bojovností nejen strhnul i většinu ostatních, ale snad i popíral fyzikální zákony (jak jsi mohl zablokovat i tu ulejvku???). Tentokrát jsme šli do koncovky opět s Havlisem, který se vrátil na účko a hlavně s lehkým náskokem, který jsme udrželi až do vítězného konce.
O výsledku celého zápasu rozhodnul třetí set. Soupeř měl od dvaceti balón navrch, ale všichni tři naši kůlaři jako by nám chtěli vynahradit, co se nás předtím natrápili a bezchybným výkonem zařídili vedení 2:1. Ve čtvrté sadě Ervěnice ukázali, že nejen u nás, ale i jinde může manšaft naprosto zlomit jedna prohraná koncovka a dostaly nařezáno, co se do nich vešlo, když Čert, který pinkal druhou půlku zápasu, předvedl víc bloků než předtím za celou sezónu. Drama se tedy nekonalo a slavili jsme zaslouženou výhru. Za odpoledne zaslouží pochvalu celý tým, jmenovitě vyzvihuju pouze Šáchyče a Brachora, který ukázal, že když se z našich 6 klasických smečařů dostaví na mistrák aspoň dva (!), dá se najednou hrát celkem koukatelně.
Jablonec : Ervěnice 3:1 (-19, 22, 29, 15), sestava: Rückensteiner, Havel, Hrubeš, Jakubíček, Kubeš, Šén, libero Horčička, střídali Šácha, Uhlárik, Procházka
Buďte první kdo přidá komentář