Trochu mi to připomíná příběh z kasserinského průsmyku v únoru 1943. Namyšlení US boys z amerického II. sboru pod vedením generála Fredendalla dostali za uši, znáte tu scénku z prvního dílu filmu Patton, kdy po výprasku od Rommela příjíždí borec s kolty, aby vše napravil. Historici označili tuto bitvu jakou souboj německých profesionálů proti americkým amatérům. Logika věci velí, že vyhraje ten, kdo je lépe vycvičen, kdo využije moment překvapení, kdo je dokonale takticky připraven, umí mprovizovat… a MÁ VYŠŠÍ BOJOVOU MORÁLKU! V soubojích Dukly a Jihostroje s ostravskými volejbalisty platilo zdánlivě obrácené pořadí, zvítězili „amatéři“ proti profesionálům. To je správné konstatování z hlediska počtu profesionálních smluv u týmu Ostravy a jejich soupeřů! Nevypovídá to ovšem o tom, kdo je lépe vycvičen, kdo využil momentu překvapení, kdo měl VYŠŠÍ BOJOVOU MORÁLKU! Panzerfaust Michalovič měl dokonalé týmové logistické zajištění, trenér Šmejkal nadupal do hráčů správně načasovanou formu, tvrdím, že hráči jako Mauler, Záhorský nebo Široký zahráli na 150% svých daných volejbalových možností díky katalyzátoru dění a tím byl Zdeněk Haník mladší. Jednoznačně nejdůležitější tmelící prvek spolu s liberem Václavíkem. Emoční vůdci týmu! A soupeři složitě hledali svoji vlastní volejbalovou identitu. Pokud si ovšem prohlédnete pátý set šestého zápasu, musíte konstatovat, že i Ostrava měla své black-outy a po chybě kapítána Richarda Maulera prohrávala 9 – 13! Proč se nehrál sedmý zápas? Protože platí tenisové pravidlo, že vytvořit si výhodu je něco úplně jiného než ji potvrdit. A budějovičtí volejbalisté svoji výhodu v pátém setu nepotvrdili!!! A jestli Michálek na příjmu servis směřující z ruky Maulera tečoval…zřejmě zapomněl na obránce plzeňských indiánů, který svoji hlavičku přiznal a zlínský obránce Linhart vyrovnal… a kardinál Duka mu poděkoval…
[print_link] [email_link]
Buďte první kdo přidá komentář