Pět hodin sobotní, volejbalové dřiny

Bižuterie:Domažlice 3:2(19,18,-18,-24,9) a 3:2(19,-18,19,-18,12)

V týdnu jsme se poctivě připravovali především fotbálkem, trochu posilkou a trochu volejbalem, ale toho bylo vážně pomálu. Že Domažlice, které bojují o holý život, hrají daleko lepší volejbal než na podzim je jasné každému, kdo se na jejich poslední výsledky podívá. Naše sestava byla téměř komplet, bohužel chyběl Kuba, ostatní blokaři měli také pauzu, takže jediná možná střídání na bloku, byl zraněný Šáchyč. Do pátku jsme řešili problém na liberu – trn z paty nám vytrhnul Pepa, který dorazil po měsíci na volejbal a bylo to rozhodně pro nás dobře – možná skoro zásadní, Patrik je bohužel nemocný a Kýsa měl nějaký teambuilding, či co.

Dopolední utkání zahájil na nahrávce Ruky s lehkou chřipkou,.. Po čekání na soupeře jsme začali poměrně dobře a první dva sety hravě uhráli, přestože jsem ve druhém setu vyrobil minelu v podobě blbě napsaného postavení. Což mi samozřejmě Honza dal patřičně najevo,….. Takže další postavení jsem si vždy nechal jako spávný posera zkontrolovat :-). Paradoxně jsme v tomto setu uhráli na soupeře největší rozdíl. Vysvětlení je jednoduché – parta musela více komunikovat a každý se snažil tento kiks napravit, čehož důsledkem byla hodně zpřesněná hra. Ve třetím setu musel naskočit do hry Čert na nahrávku místo Rukyho. Věřili jsme, že si poradíme s třetím setem a dotáhneme to na vítězství za 3 body. Opak byl pravdou, soupeř se rozehrál k velmi dobrému výkonu. Plejer s číslem 10 zlobil opravdu výrazně, k tomu se přidalo mnoho našich chyb na servisu, Havlis asi po nocích pere plíny, tak byl tak trochu rozpuštěný, vypuštěný, na což má ale po dlouhé a skvělé sezóně nárok. Oldan se hledal na bloku  i na uhrávce a bylo vidět, že čtvrtečním tréninkem, kdy jsme hledali jiné varianty jeho útoku, jsme ho slušně rozhodili,… Tentokrát byl zralý na vystřídání. Zkrátím to,…. 2:2 a „tie -break“ před námi. Zvládli jsme jej excelentně – i když jsme prohrávali 1:3. Vydřená, zasloužená výhra byla pro Kozinovce trpká a vydýchávali ji hodně těžko. Vzájemná výměna několika vřelých a hřejivých pozdravů, byla dobrým prologem  druhého zápasu, který nám ovšem pilné a sličné  juniorky posunuly někam na 16.15 PM. Zkrátka den jak má být. Lehký, dietní, lehce nazelenalý oběd, jsme tentokrát zvládli bez složitějších zápletek.

Před druhým zápasem ovšem naše letitá grupa, nevypadala vůbec svěže. Přesto jsme věřili, že jediný odpočinutý Kubina zabere a Havlis si také vzpomene na některý ze svých výborných výkonů z časů lehce minulých. Bylo jasné, že čím budeme hrát déle, bude to těžší,… První set zapadal do našich představ úplně ideálně. Bohužel to bylo tak vše. Následoval volejbal s hodně chybami – ve druhém setu šel na plac na nahrávku Lukáš a odehrál skvělé dva sety. Přesto byl ve čtvrtém setu obětován ve prospěch trochu se trápícího Kubiny a opět se vrátil Čert. Do toho se nepříjemně zranil Havlis, náš letos nejvíce bodující hráč. Snad ten výron nebude tak zlý,.. 🙁 (rentgen je v pohodě, takže Tom to letos ještě stihne,…). Opět tedy naskočil do hry volejbalový rutinér a všeuměl Míra.  Přesto jsme čtvrtý set ztratili – možná Míra přesně odhadl, kam to spěje a šetřil síly na „brejk“ (3x to vysypal do kopru,…). Ten jsme ovšem začali tragicky: opět 1:3, time-out a po následném příjmu Járina (prsty téměř vleže :-)) na 1:4. To již byla situace zralá na malý  – možná větší ručník. V těchto chvílích ovšem Dejv naprosto excelentně v poli, přihrávce a na servisu, ukázal tak, že jeho volejbalové umění do koše rozhodně nepatří. Honza skvěle na bloku i uhrávce. Srovnali jsme stav a závěr patřil Burákovi, který dvakrát naprosto famózním úderem z „handy“  do lajny, urval vedení na naši stranu. Zasloužené vítězství celého týmu, který ukázal že umí dřít, i když se zrovna moc nedaří. Závěrečné vzájemné oboustranné slovní pošťuchování se soupeřem, připomínalo komický babský trh a pobavilo početné diváctvo, složené mimo jiné i z badmintonistů, čekajících na svůj kurt,… Těžkou depresi výborně hrajícího týmu hostí, ovšem dokážeme pochopit a bereme ji s nadhledem.

• Jenom malé srovnání – dnes hrály juniorky s Přerovem od 11.00. Holky z Přerova odjížděli v 5.00 ráno a byly na hřišti včas. Hráči Domažlic si přijeli do haly v Jablonci v 11.30 – v devět telefon, že jsou na pražském okruhu a jestli chvíli nepočkáme, přestože proto neměli žádný pádný důvod (ono totiž v zimě kupodivu občas padá sníh,…). Tipoval bych, že chlapci byli v době telefonu někde u Plzně. Jsme přesvědčeni, že kdybychom dorazili pozdě my, tak máme na stolku připravený zápis s kontumací utkání. Místo alespoň slušného „poděkování“, se nám dostalo v průběhu zápasu několika lekcí Jiřího Stanislava Gutha Jarkovského, aniž by chlapci, tyto nepochybně potřebné lekce, dali především sami sobě. Nicméně hosté hráli o hodně (možnost sestupu je stále otevřená pro 3-4 týmy,..) a hráli velmi dobře, to je potřeba bez ohledu na ostatní pitomosti vyzdvihnout.
• Údajně si chlapci s Domažlic, ještě za tepla stěžovali na svazu,…. To už mi přijde více než úsměvné a těžko k tomu co dodat,… 😀 (předmět oné stížnosti musel být zábavný,…. neb zápisy z utkání jsou čisté jako padlý sníh,…)
• Klobouk dolů před celým týmem, který dokázal dřít -pochválit jedince nejde – ohromná pochvala celému týmu za mazácky, zkušený výkon. Na náš věkový průměr to byl velmi náročný sport a postavení obou soupeřů v tabulce nebylo nijak viditelné – Domažlice hrály bez chyb, zodpovědně a chtěly těch bodíků asi více. Myslím, že ve finále mohou být rádi právě za ty dva, které jsme jim ale opravdu nechtěli dát.
• Díky Šáchyčovi za „support“, i když jeho kolena mu sport moc nedovolují,..
• Přejeme Tomovi rychlou rekonvalescenci a návrat k týmu !
• Děkujeme divákům za výbornou podporu – Smržovka „forever“,…

[print_link] [ratings]

Related Images: