Mladý ambiciózní soupeř vedený Johnem, kousek za Prahou v krásné nové hale, která měla jedinou chybu – opravdu obtížná na oční kontrolu balonu,.. Ale pro oba soupeře samozřejmě stejné.
Dopoledne začínáme špatně, prohráváme už 12:6, 19:16,.. Ejhle, vedeme 23:21. Nezvládneme koncovku a odjede celý špíl na 3:0. Další mentální blackout nám bere dost vítr z plachet. Přestože se snažíš zavést důslednou komunikaci na každou nadcházející akci, zejména v koncovce, zase vymyslíme ptákovinu. Na prvním servisu opět zbytečné chyby – poučka, že je servis potřeba mlátit za všech okolností bez ohledu na ukazatel skóre, v této soutěži vskutku neplatí.
Dopoledne se k Aničce, která hrála fakt dobře a dřela, nikdo další nepřidal.
Odpoledne další obrat o 180°. To nepochopíš – už ničemu nerozumím.
Soupeře, který byl odpoledne v silnější sestavě (ráno nechali sedět nejlepší smečařku) jsme přejeli 3:0. Základem bylo ovšem podstatné zlepšení přihrávky, tentokráte s Collet na příjmu a všechny útočnice se popraly s nepříliš přesným pinkem. Mně se z těch latí, po obvodu celé haly, taky točila kebule (Míša je ale bojovnice, a i když věděla, že to stojí za pendrek, unesla to !) :-D.
Tuto sobotu doma těžké Kralupy -> Další mladý tým, se spoustou tréninků navíc a rychlou hrou.
Škoda, opět se potvrdilo, že jsme volejbal nezapomněli, měli jsme na to vyhrát dvakrát. Ale to letos není poprvé – pořiďte mně někdo nějakou psycho asistentku 🙂 .
Budeme špatný začátek dohánět velmi těžko, ale není to nereálné, za předpokladu, že žádná z hráček „nevybouchne“ 🙂 .
Tak nám držte palce a přijďte tuto sobotu holkám pomoci proti Kralupům.
Buďte první kdo přidá komentář